Turistické cíle

 
 

Rozhledna Velká Deštná

1115 m n. m.

IMG-20210320-WA0000.jpg
 

Nejvyšší vrchol Orlických hor.

Dříve na vrcholu stávala dřevěná rozhledna ve tvaru pyramidy, která byla v r. 2010 stržena. V roce 2019 byla otevřená nová rozhledna vysoká 19 m z ocelové konstrukce obložené dřevem. Návštěvníkům nabízí dechberoucí výhled na Rychnovsko, polské Stolové a Bystřické hory, Králický SněžníkKrkonoše a Ještěd. Podle ankety Klubu přátel rozhleden byla zvolena Nejkrásnější rozhlednou roku 2019.

Pod vrcholem při Jiráskově cestě se nachází bouda horské služby, uvnitř se ukrývá malý bufet. Přístřešek samotný je otevřený po celý rok a dá se zde kdykoliv schovat před nepřízní počasí. 

Na vrchol se můžete vydat pěšky nebo na kole přímo od chalupy – 10 km. Nejpohodlněji a s nejmenším převýšením Velkou Deštnou zdoláte po červené Jiráskově horské cestě z parkoviště na Šerlichu – 3, 5 km nebo z Luisina Údolí po zelené turistické značce – 2,5 km

 

Kačenčina pohádková stezka

IMG_20201021_152056.jpg
 

Vhodná pro děti.

Kačenka je princezna, která již 300 let vládne Orlickým horám. Na její pohádkové stezce máte možnost s ní strávit pěkný den plný zážitků a poznání. Celkem zde naleznete 18 stanovišť s interaktivními prvky a úkoly, které vždy souvisí s příběhem daného místa. Na celé stezce se tak seznámíte s dalšími pohádkovými postavami a poznáte Orlické hory zase trochu jinak.

Délka trasy může být různá. Záleží jen na vás, kde na stezku vyrazíte.  Pokud vyrazíte z Deštného v Orlických horách výchozím bodem je Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel. Cestu je možné absolvovat i s terénním kočárkem, který vám také zdarma přepraví lanovkou.

www.kacencinastezka.cz

 

Kostel Sv. Matouše na Jedlové

 

Kostel sv. Matouše se nachází východně od obce Deštné v Orlických horách, na kopci, v osadě Jedlová. Byl zbudován karmelitány ve 30. letech 18. století na místě původního dřevěného kostelíku. Po 2. světové válce, kdy bylo odsunuto německé obyvatelstvo, kostel začal chátrat. V roce 1993 se ale naštěstí začalo s celkovou opravou kostela. Kostel má nyní novou střechu a s dalšími opravami se počítá i do budoucna. Uvnitř kostela je možné vidět fotografie ze starých časů Jedlové i okolních vesnic. Na hřbitově je hrob zdejšího kronikáře a básníka J.E.Brinkeho. 

Jedno ze zastavení na Kačenčině pohádkové stezce a krásné vyhlídkové místo na okolní vrchy Orlických hor.

Rozhledna Anna – Anenský vrch 

IMG_20201019_164320a.jpg
 

Od chalupy 12 km pěšky nebo 13 km na kole.

Měří  17 m a stojí ve výšce 991 m n.m. Nejlépe je přístupná po červené turistické značce z parkoviště na Mezivrší, odtud pak 2,5 km pěšky, nebo z parkoviště na Panském poli u tvrze Hanička – odtud 4 km pěšky. Rozhledna je celoročně volně přístupná.

 

Vrchol a rozhledna Vrchmezí

 
Vrchmez¡_vyhled z rozhledny.JPG
 

Vrchmezí (1084 m n.m.) je po Velké a Malé Deštné třetím nejvyšším vrcholem Orlických hor a spolu se Šerlichem (1027 m n.m.) tvoří krátký úsek státní česko-polské hranice. 

Od poloviny prosince 2020 je zde zpřístupněna nová celodřevěná rozhledna se třemi vyhlídkovými plošinami, která vznikla z iniciativy polské strany na polské straně vrcholu. Poskytuje panoramatický pohled na Orlické hory, Krkonoše, polské Bystřické a Stolové hory a Kladskou kotlinu. Přístupná je celoročně, vstupné se neplatí. K rozhledně se nejlépe dostanete po červené Jiráskově cestě ze Šerlichu (5 km) nebo z druhé strany z Olešnice v Orlických horách (5km).

V září 2012 byl na vrcholu odhalen nový pomník připomínající, že na Vrchmezí postupně vystoupili císař Josef II., americký velvyslanec v Prusku a pozdější 6. prezident USA John Quincy Adams a slavný polský hudební skladatel Fryderyk Chopin (1826). Trojhranný tvar také příznačně vystihuje rozdílný název vrcholu: česky Vrchmezí, v němčině Hohe Mense a polsky Orlica.

 

Kunštátská kaple

 
Kunçt tsk  kaple.JPG
 

Kunštátská kaple se nachází v hřebenové partii jako nejvýše položená kaple (1037 m. n. m.) Orlických hor. Sloužila jako místo k bohoslužbě dřevařských dělníků, kteří zde těžili dřevo a plavili ho po řekách do vnitrozemí do kutnohorských dolů a do místních skláren. Barokní kaple Navštívení Panny Marie pochází z roku 1760 a je kruhového půdorysu. Nachází se 500 m chůze po červené značce z Pěticestí uprostřed vrchovištního rašeliniště se smrčinou.

Kačerov

1 km

DSCN9225.JPG
 

Tichá víska Kačerov je typickou rázovitou horskou obcí Orlických hor. Vznikla pravděpodobně v souvislosti s přemístěním sklárny z nedaleké Kunčiny Vsi v druhé polovině 16. století. Obec se řadí z hlediska původní lidové architektury v Orlických horách k těm nejzajímavějším. Najdeme tu jednu malebnou roubenou chaloupku vedle druhé. Proto byla v roce 2016 prohlášena většina území vsi za vesnickou památkovou zónu.

Dominantou Kačerova je také pozdně barokní kostel sv. Kateřiny, který vznikl na místě původní renesanční kaple, která v roce 1794 vyhořela. U silnice v horní části osady stojí kaplička Panny Marie z roku 1858. V blízkosti obce je také přírodní rezervace rašeliniště Kačerov. Chráněna je rašelinná louka s rozptýlenými stromy, náletovými dřevinami a s pestrou mozaikou rašelinných biotopů. 

Za zmínku určitě stojí místní záhada magnetického kopce, mezi milovníky záhad je toto místo známé jako „Gravitační anomálie Kačerov“. Na dvou úsecích (každý má délku asi 100m) silnice z Kačerova k Prorubkám prý není něco v pořádku. Vše jako by táhla nějaká cizí energie. Auta se tu sama rozjedou do kopce, plastové lahve naplněné vodou se začnou kutálet proti kopci. A i voda samotná tu teče nahoru do kopce. A nefungují tu ani některé měřicí přístroje. Brána do jiného světa, tajemná síla přitahující vše živé i neživé k vrcholku hory a nebo jen optický klam? Kdo ví…

 

Neratov

29 km autem

 

Malebná vesnička Neratov v Orlických horách v českopolském pohraničí skoro zanikla. Němce vysídlili, staří zemřeli a mladí odešli. V Neratově zbyli 2 stálí obyvatelé. Pak se tam usadil farář a rodina s hromadou dětí a vrátili do vsi život. Od počátku 90. let působí v Neratově Sdružení Neratov, které pečuje o osoby s lehkým mentálním postižením. V současnosti zde najdeme osm chráněných dílen rozesetých v Neratově a okolí, kde se šijí látkové hračky, pletou košíky, pěstují plodiny, vyrábějí hrníčky nebo montují součástky. Dominantou obce je bezesporu unikátní barokní kostel Kostel Nanebevzetí Panny Marie se skleněnou střechou.

V obci nalezneme obchod, kavárnu, hospodu, penziony, zahradnictví a nově také minipivovar, kde se čepuje pivo Prorok.

Vydáte-li se cestou za hospodou směrem nahoru, čeká vás cca 2,3 km dlouhá vycházka k Vysokému kořeni - přírodní vyhlídce, která při dobrém počasí nabízí výhledy až na Suchý vrch. 

Do Neratova se dostanete přes Rokytnici v Orl.h. a Bartošovice v Orlických horách

 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

 
Neratov2.JPG
 

Kostel se skleněnou střechou, který dostal druhou šanci. 

Barokní kostel byl na kopci vystavěn v letech 1723 – 1733. V roce 1945 kostel vyhořel a za komunismu bylo rozhodnuto o jeho demolici. V roce 1992 se ho podařilo zapsat na seznam kulturních památek. Od té doby se usilovně pracuje na jeho obnov. Svou pověstnou skleněnou střechu dostal v roce 2007. Na věže se také vrátily barokní báně a ve věžích se opět rozezněly zvony. Vše vytvořené podle původního návrhu. Kostel je otevřený stále a všem, nikdy se nezavírá. 

Do věže vede 101 schodů. Vedle toho si ve věžích můžete prohlédnout stálou expozici o historii obce a kostela, a o obnově poutního místa. Věže spojuje lávka, která je prostorem pro dočasné výstavy. Nejvyšší přístupné místo v kostele slouží jako meditační místnost.

www.neratov.cz

Vrchní Orlice – Kostel sv. Jana Nepomuckého

 
Vrchni Orlice4.JPG


 

Zaniklá obec, jejíž jedinou připomínkou jsou kostel sv. Jan Nepomuckého, kovárna (dnes rekreační objekt), hospodářská část statku a trosky mlýna. Zánik prosperující obce způsobil, stejně jako jinde v pohraničí, odsun původního obyvatelstva. Nachází se po pravé straně při výjezdu z Bartošovic směrem na Neratov.

Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1708 – 1712, vznikl ze hřbitovní kaple, později se rozšířil a byla přistavěna věž. Od 20. století, kdy byl kostel ponechán svému osudu, byl jeho interiér postupně vykrádán a pustošen. V roce 2012 se kostel stal kulturní památkou a pracuje se na jeho obnově. Konají se zde koncerty a výstavy, po dokončení rekonstrukce by měl hostit stálou expozici o česko-polském pomezí v době mezi světovými válkami a o životě v tomto kraji.

 

Tvrz Hanička 

 

Dělostřelecká pevnost Hanička, která se nachází asi 5 km od Rokytnice v Orlických horách, patří do systému předválečného opevnění budovaného ve 30. letech 20. století na obranu proti tehdejšímu rozpínajícímu se Německu. Své dívčí jméno pevnost dostala podle osady nacházející se v okolí. 

Dnes je tvrz technickou národní kulturní památkou. Komplex se skládá z 6 bojových objektů. Celý areál je propojen rozsáhlým systémem chodeb a sálů. Pevnost Hanička byla zpřístupněna veřejnosti v roce 1995. V současnosti slouží jako muzeum pro veřejnost. Během prohlídky shlédnete stálou expozici bojové techniky, zbraní a výstroje. Do podzemí v hloubce od 20 do 36m sejdete po 98 schodech. Teplota v tvrzi se pohybuje okolo 8°C – doporučuje se teplé oblečení a pevná obuv.

K pevnosti Hanička se dostanete autem nebo autobusem, také pěšky nebo na kole z Rokytnice v Orlických horách. Záchytné parkoviště je na Panském poli u osady Hanička. Od parkoviště se vydáte po červené značce směrem na Anenský vrch. Cesta je dlouhá necelé 2 kmtrvá přibližně 30 minut.

www.hanicka.cz

 

Šerlich a Šerlišský mlýn

13km pěšky nebo 20 km autem

 

Šerlich jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů Orlických hor. Původně zde stávala horská osada, která vznikla koncem 17. století. Z původní osady Šerlich, dnes zbylo jen několik chalup. 

V roce 1925 zde byla postavena Masarykova chata, která leží na Jiráskově cestě jen několik metrů od státní hranice s Polskem. Vyhlídkové místo nad chatou umožňuje při dobré viditelnosti výhled na část Bystřických hor, Orlické hory, Kralický Sněžník, ale i do polského příhraničí. Poblíž chaty je vybudován turistický hraniční přechod do Polska. Na příkřejších polských svazích je známé lyžařské středisko Zieleniec. V zimě je u chaty k dispozici lyžařský vlek (délka 350 m) na svahu pro nenáročné lyžaře. Chata nabízí rovněž celodenní stravování v restauraci s 80 místy.
Šerlich je ideálním výchozím místem k nejzajímavějším místům Orlických hor – národní přírodní rezervaci Bukačka (1 km), Šerlišský mlýn (1,5 km), Vrchmezí (5 km), Velká Deštná - rozhledna (4 km).

Přímo na vrchol Šerlich, který je vzdálený 600 m směrem na Vrchmezí, vede od Masarykovy chaty hřebenová Jiráskova cesta (červená turistická značka).

V letní sezóně se zde sjíždí několik cyklobusů, v zimní sezóně pak několik linek pro běžkaře.

Známé výletní místo a křižovatka horských cest pro pěší i cyklisty, které naleznete přibližně 3 km od Deštného v Orlických horách. Původně tu stál Postlerův mlýn, hájovna a několik horských chalup. Mlýn byl v roce 1902 přestavěn pro účely výletní restaurace, později se na zdejší pile připravoval stavební materiál pro výstavbu chaty na Šerlichu. Dnes se zde můžete zastavit na dobré jídlo a pití.

Přírodní rezervace Bukačka

 

Přírodní rezervace Bukačka je nejvýznamnější maloplošné chráněné území Orlických hor. Leží 1 km od Masarykovy chaty na Šerlichu v nadmořské výšce 910 - 1025 m. Má rozlohu 50 hektarů. Rezervaci tvoří pozůstatek zakrslého bukového pralesa. Cennou rezervaci doplňuje přilehlá rašelinná louka. Přírodní rezervace Bukačka je pro svůj velký význam přezdívána „botanickou zahradou Orlických hor“. Roste zde více než 294 druhů rostlin.

Přes Bukačku a její nejbližší okolí vede naučná stezka "Okolím Deštného", která začíná v Deštném - Zákoutí, pokračuje přes Šerlich, Bukačku a dále přes Sedloňovský černý kříž a končí v Deštném u kostela. Měří přibližně 15 km, má 8 zastavení.

 

Přírodní rezervace Jelení lázeň

 

Rozkládá v sedle mezi Malou a Velkou Deštnou asi 1km severně od vrcholu Velká Deštná.
Rezervace chrání vrchovištní rašeliniště s jezírky, vzácné druhy rostlin a množství drobných savců. Rezervací prochází stezka Jiráskova cesta (červená turistická značka) vedoucí až k Masarykově chatě na Šerlichu.

 

Zemská brána

27 km autem

2020_1027_03352300.jpg
 

Jedná se o skalnatý úsek Divoké Orlice, kde řeka vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných horninách a pronikla tak do vnitrozemí Čech. Dojmem vstupní brány do Čech působí také kamenný most na začátku údolí. U mostu začíná naučná stezka Zemská brána - 3 km dlouhá trasa, která má celkem 22 zastavení, sleduje modrou turistickou značku směrem na Klášterec nad Orlicí. Na nenáročné trase vhodné i pro děti se dozvíte něco o zdejší přírodě, a minulosti Orlických hor spjaté s působením člověka. Údolí Divoké Orlice u Zemské brány je od roku 1987 přírodní rezervací. Předmětem ochrany je celý krajinný komplex s lesními porosty na svazích, loukami v těsném okolí řeky a balvanitým řečištěm Divoké Orlice se skalními útvary. Mimo kamenného mostu je dalším můstkem přes řeku Pašerácká lávka, kde modrá turistická značka přechází z jednoho břehu na druhý. 

Naučná stezka začíná na parkovišti u silnice z Bartošovic v Orlických horách do osady Čihák. Vede od kamenného mostu údolím Divoké Orlice až do osady Amerika u Klášterce nad Ohří, kde končí.

Jiráskova horská cesta (Orlickhorská magistrála)

R1-07900-023A.JPG
 

Jiráskova hřebenová cesta neboli také Cesta Aloise Jiráska je hlavní dálkovou hřebenovou cestou Orlických hor, jejíž celková délka činí 170 kilometrů a je vyznačená červenou turistickou značkou. Začíná v Broumově a pokračuje přes Hronov, Náchod, údolí Metuje do Orlických hor. Z Nového Hrádku přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí se dostane na hlavní hřeben, kterým pokračuje přes  Šerlich a Velkou Deštnou, Kunštátskou kapli, Anenský vrch, tvrz Hanička, kde vstupuje do Žamberských lesů. Překonává Divokou Orlici na Zemské bráně a dál vede k Čiháku do Mladkova, přes Suchý vrch až do Litomyšle. Cesta spojuje ty nejkrásnější partie a atraktivity Orlických hor. 

 

Archeologický skanzen Villa Nova Uhřínov

6 km

 

Se stavbou Archeologického muzeuav přírodě Villa Nova se začalo v roce 1992. Muzeum se snaží přiblížit středověkou kolonizační vesnici v období 13.-14. století. Za tímto účelem vznikli v areálu o rozloze cca 6ha rekonstrukce objektů ze zmiňovaného období. Stavby jsou budovány s respektováním zásad a principů experimentální archeologie. To znamená, že veškeré práce jsou prováděny pomocí replik dobových nástrojů a historických technologií. 

Skanzen je volně přístupný po celý rok. Pokud máte zájem o prohlídku s průvodcem, zavítejte do Uhřínova od května do října přes víkend, o prázdninách je otevřeno každý den. Přes léto se zde koná řada kulturních akcí.

www.villanova.cz

 

Rozhledna Skuhrov nad Bělou

10 km

 

Dřevěná rozhledna se třemi vyhlídkovými plošinami vysoká asi 10 m. Nabízí pěkný pohled na Skuhrov a kouzelné údolí řeky Bělé a panoramata Orlických hor. Pěšky  10km, na kole vzdálená 12 km. Autem zamíříte po silnici od Rychnova nad Kněžnou do Solnice, kde odbočíte vpravo na Skuhrov nad Bělou a odtud se vydáte po silnici směrem na obec Hraštice. Rozhledna je volně přístupná.

Pramen řeky Kněžná

5,5 km pěšky

R1-05338-0032.JPG
 

Pramen řeky Kněžné leží na úbočí vrchu Pláň nad obcí Zdobnice v Orlických horáchv nadmořské výšce 795 m n. m. Řeka Kněžná teče převážně jihozápadním směrem, je dlouhá 26 ,7 km, protéká Rychnovem nad Kněžnou a ústí do řeky Bělé. Současnou podobu má pramen od roku 2006, byla zde vytvořena kamenná zídka a dvě prameniště. Je zde i informační tabule a lavičky. Kolem pramene prochází žlutá turistická trasa ze Zdobnice.

 

Český Hobitín – Šediviny

16 km na kole, 21 km autem

 

Český Hobitín v Šedivinách u Deštného vás rozhodně vtáhne do světa Hobitů. Malou hobití vesničku navrhl a vlastníma rukama postavil během šesti let velký obdivovatel knih a fantastických příběhů J. R. R. Tolkiena Svatoslav Hofman na svém pozemku. Dnes tu stojí tři nory (nelze jít dovnitř), hospůdka Zelený drak a obydlí U Sudu. Protože Hobiti prý měli rádi všechno, co rostlo, patří k typickým kulatým stavbám ze dřeva i bizarní plůtky a zahrádky s květinami a bylinkami.
Právě hospůdka Zelený drak je pro návštěvníky velikostně přívětivější, stačí se jen trochu sehnout a ocitnete se v útulném domku s barem. Největším obydlím je domek U Sudu, ve kterém autor zřídil malou ložnici v dřevěném sudu. Český Hobitín je zmenšeninou novozélandského originálu, který vznikl jako kulisy pro natáčení filmu Pán prstenů.

Český Hobitín se nachází na soukromém pozemku. Vstupné je dobrovolné. Návštěvníci do něj mohou nahlédnout pouze ve všední dny mezi 14:00 a 18:00. O víkendech je trvale zavřeno!

 

Stonehenge Říčky v Orlických horách

 

Jedná se o uměle vztyčené křemencové kvádry 2-5 m vysoké, umístěné jsou na vrcholu kopce Pustý. Tyto  kvádry pravděpodobně do krajiny umístil majitel blízkého stavení v roce 2006. Menhiry byly na stejném místě zřejmě dávno před jejich obnovou. Důvod stavby megalitů není dosud přesně známý. Odborníci se domnívají, že kamenné sestavy sloužily k obřadním účelům či jako pradávný kalendář. Věřilo se, že v okolí menhirů bude lepší úroda, mnohé ženy věřily, že menhiry mají vliv na jejich plodnost.